29.10.2007 Praha - odlet

29.10.2007 Praha - odlet - obrázek

29.10.2007 Praha - odlet - obrázek

Zážitky z prvního dne

Odbavení v pohodě, pak jsem se šel hladový projít po letišti a najít si nějakou lepši restauraci na snídani. Našel jsem ledatak psí hovno a tak jsem musel zaplout do toho kureusky předraženýho fast foodu. Hodil jsem si na tácek sushi, ale za 570 si ho natlučte pětikilem do prdele a nechte si koukat rejži. Chvíli jsem tam bloudil, jak ztracený důchodce, ale pak jsem si dal kus opečenýho lososa a tu kolu s kafem, co jsem chtěl vždycky ochutnat. Stejně jsem za to pět set dal, asi se tý zlodějině neubráním. Pak ještě kafe laté za 135 a šup do letadla. Tam pohoda, vedle mně nějakej chlápek co vůbec nerozuměl mýmu humoru. Párkrát jsem to zkusil, ale on na mě dycky čuměl jak Hus na seno, tak jsem ho nechal na pokoji. Ta Delta mi připadá jako by to bylo smetiště pro letušky. Takovej sběrnej dvůr starejch mařen, co už nikde nechtěj a do důchodu to maj daleko. Takový maškary co tam tlačili ty vozejky se žrádlem pro roboty bych nedal ani trhat lístky v kině Svět.

Start dobrej, ten se mi dycky líbí, zas to voroštoval na sitič, dal tam za jedna, povolil ručku a už to valil nahoru. V tom momentě na mě z kasliku nade mnou začala kapat voda. Musel jsem to chytat do igeliťáku abych se nezmokřil zrovinka na poklopci, to bych vypadal jak důchodce prostatik. Ten husar vedle povídal že se tam asi něco vylilo. Já na to že jim zatejká střechou a že by potřebovali vomazat hřebenáče. Zas čuměl jak bych mu vysral urnu s mámou a tak jsem toho zase nechal. Pak nastala taková svinská zima, ze jsem se zabalil do bundice, nohy do deky a stejně jsem nadával, co to je za starej rezatej krám, do kterýho teče a ještě navíc jim nendou kamna. Oběd na mě už samozřejmě nevysel – místo kuřete zbyly jen těstoviny se špenátem. Co se dá robit.

 Přilétli jsme ale na čas, na emigračním vše ok, tak houby zle. Zato pak ta motanice letištěm, to byl mazec pro prostýho kluka z vesnice. Oni, ta luza atlantská vám nejdřív vydá kufr, pak ho zas jak debil nějakej negr sebral a hodil do ňákýho tunelu, snad do CéTéčka či co, sám jsem prošel detektorem kaj si musíte sundat pásek, rozbalit laptop, zout boty, no div né trombón rozbalit a bambuli vytáhnout. Pak jsem nevěděl kam, páč všude cedulí jak kuref v Dubí, ale čert se v tom vyznej. Musel jsem se zeptat, nějaké Janet Jackson. Ta mě poslala dolu doprava, nakonec…..pak ještě říkala pár príkazů jak navigace v náklaďáku, ale mě to bylo houby platný, páč jsem si pamatoval jen ty první dva. Tak jsme to odkejval aby si myslela, že jí rozumím a všechno si pamatuju a valil jsem důle. Lidi tam začli utíkat jak byse hroch utrhl, tak jsem se přidal a šup najednou jsem byl v metru. Bože kaj to sem. Přeptal jsem se zas nějakýho mongola co tlačil starou bábu na kryplkáře a ten mi to zas všechno vysvětlil. Já si zas ale pamatoval jen dva příkazy. Na konečnou a pak nahoru. Tam jsem vylezl, dle tabulí si našel kde by zhruba měli vyjet moje kufry a s nadějí v očích jsem čekal. Nebyl tam vůbec ale napsán náš let a to mě znervózňovalo. Šel jsem se tedy zeptat, další Janet Jackson, ta na to čuměla jak svatej Petr na bejbytest a poslala mě ke kolotočům 3 a 4. Tam ale nic. Prague nikde. Čumím na kolotoč a kufry tam jezděj dokola jak Škumát na labutích. Ony tam vlastně celou dobu byly, ale já neviděl na tabuli Prague, tak je nehledal. Tak to by bylo, teď ještě půjčit auto a mám to za sebou. Za přepážkou samý černý stokilový kočky, zase jsem jim hovno rozuměl, všechno odkejval, zaplatil a šel na autobus, který mě měl odvézt k autu. Do něj jsem nastoupil, ujel zastávku ale pak jsem bloumal, jak bych brýlky ztratil. Šofér říkal, že lidi co maj číslo kontraktu víc než 500, tak ať vyvalej z busu a ty co menši ať jedou dál. Stál jsem ve dveřích, čuměl do lístku, ptal se ženský vedle mně, ale ta byla ještě blbší než já tak mi hovno pomohla. Když to viděl černej šofér, vylezl z kukaně od volantu a šel prostýmu klukoj z rozvojový země ukázat kam jet. Říká Next stop, tak dobře, ještě jednu zastávku. Tam jsem vylezl, čumím na tabuli se jménama co mají zabookovaný auta a zase hovno. Já tam nebyl. Jdu teda do kanceláře, kde zase seděli samý černoši, vyčkám si frontu, mezitím jsem se byl ještě třikrát podívat na tu tabuli jestli mě tam nepřipsali, abych zas nebyl za debila z Ruska. Když na mě došla řada, ten mi do toho kouká a říká že já tam ani být nemám, že si mám jít rounou na parkoviště pro auto. Že je to to číslo co mi tam tužkou napsala ta Jackson v kanclu, který jsem všechno odkejval abych nebyl dilina. Stejně jsem byl. Dovalím kufry ke káře a čumím jak Rus. Prej mi dává nejmenší auto, když cestuju sám. Ty krávo, takovej Pontiak nemá ani starej Řípa. Auto jako kráva, v kompletní výbavě a ještě má najeto jen 4000 km. Normální nová voňavka. V duchu jsem ji politoval – chudinko, já ti naložím do kožichu. Nacvakal jsem do navigace destinaci. Mimochodem na to jsem taky vejral jak Hitler na účet za plyn a vyrazil. Jaxem se rozjel, dávám tam dvojku, sešlápnu spojku a jeb se hlavou do předního skla. Kurva on to je vlastně automat a spojku to nemá. Jen brzdu a ta mně teda dala pokouřit. Navigace nenavigace, stejně jsem zajel kamsi do rite a ta baba vevnitř v ty škatuli furt rikala wrong way a ze přepočítává novou cestu. Najednou jsem byl zase u terminálu k odbaveni, najednou zas na parkovišti. No motal sem se tam jak traktorista před kerfurem. Nakonec jsem se ale vymotal a frčel ven z přecpaný Atlanty. Když už jsem si trochu zvykl, naladil jsem si hiphopek a začal jsem štelovat všechny čudliky na palubce. Kurva co je todle na tom zrcátku? Zmačknu tam nějakej čvonč a najednou přestalo hrát rádio. To mne poser co jsem zas provedl. Pak se ozval ženský hlas, co se děje, co mam za problémy? Řikám si to zas ta chytrá navigace si mysli ze jsem trotl a radí kaj mám zatočit. Hulákám choď do piče krávo. A ono mně to odpovědělo: SOORRYY??? A ještě se to divilo. Doprdele, to není navigace, to je nějaká emergenci linka v případě nouze. Tak se jí omlovám, že se nic neděje, že jsem si teď půjčil auto a že zkouším čudliky. Ona nasraná, ať si nedělám prdel, ze by mně to mohlo stát spoustu peněz a ať to teda vypnu. No jo, ale jak? Tak jsem to tam zas pomačkal ve snaze to vypnou a já vocas starej to zas vytočil. Naštěstí to vzala nějaká jiná ženská, která se zas představila a ze co mám za problém, s čím potřebuju pomoct. Zase jsem se jak pitomec omluvil, ze mám půjčené auto a zkouším jestli to funguje. Už jsem měl nutkání zastavit auto a radši vytrhnout baterii z motoru, než by mně přijela zachránit holikoptera, ale na šestipoudouce to jaxi nejde. Pak už jsem to vypnul a frčel dál na sever do Great Smoky Mountains. Zkolila mně ale únava, taxem sjel z dálnice a zapíchl to v nejbližším hotelu, zaplatil jednolůžkáč za 65, vyházel kufry a frčel přes cestu se najíst. Samozřejmě autem, tady se všude jezdí autem i když to je jen přes cestu. Objednal si nějaký divný věci, nějak jsem tomu jídeláku totiž nerozuměl, měli no v nějaký divným nářeči, vychlastal džus a cekal na to přeqápko co mi přinesou. Byla to docela hezká jakože stylová hospoda, ale servírka měla asi něco nakoupíno pod kůžej, protože se motala jaxvine. Naštěstí nedonesla žádné jeleni koule, ale kuřecí prsa s mrkvi a zeleninový salát. Docela dietka. Během jídla se asi desetkrát přišla zeptat jestli je všechno ok. Chtěl jsem ji říct, že ok to bude teprve až se odsud zdekuje na záchytku, ale radši jsem mlčel. Stejně bych nevěděl jak to říct. U kasy se další tlustá pokladní ptala odkud jsem a kam jedu, když jsem ji to vylíčil, taxe divila jak nějaká pipina z fofr školy. To je jako bych se v Jaroměři divil, ze nějakej turista chce jet do Adršpachu. Oni jsou Amíci prostě debilové. Stejně jsem ji dal dva doláče diško. Pak na pokoj, do sprchy, pustit si americkej fotbal, zrovna hrajou Green Bay Packers a dopsat deník a spát. Dobrou noc strýčku fido, dobrou noc děti, doufám ze mne tady v noci nenavštíví nějakej zfetovanej negr s letlampou.

21.11.2007 03:54:52
pompano
Tento web byl vytvořen pro mou rodinu a přátele. Na případné kritiky cizáků sere pes.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one