14.11.2007 Augusta

14.11.2007 Augusta - obrázek

14.11.2007 Augusta - obrázek

Konečně jsem se dostal na výlet po okolí Augusty, Georgia

Včera na noční se po půlnoci spálil motor a tady v celé té ohromné továrně neměli náhradní. Demontovali jsme ten starý a paxe spakovali dom. Já se cestou chtěl ještě zastavit ve Walmartu, nakoupit cosi píčovin pro synouce, taxem vyzjistil kde to je a nachystal se tam. Po druhé hodině jsem se tedy převlékl, do té idiotské navigace pro idioty, kteří neumějí jezdit podle mapy nacvakal adresu obchoďáku a frčel tam. Bylo mi jaxi divné, že místo na východ jedu na západ, ale říkal jsem si, že ten blbostroj zas vymyslel nějakou kurevsky klikatou cestu, jako už mnohokrát. Jenže já se furt motal uličkama, jak v Praze ve starém městě, tu u nějaké chemičky, tu v té nejhorší černošské čtvrti. Dovedlo mě to do jakési prdele na úplně druhém konci města asi 30 kiláků od plánované destinace. Nasranej jsem byl neuvěřitelně a ta kráva z té škatule ještě říká Jste na místě, vaše destinace napravo. Chtěl jsem jí z toho vytáhnout a vymíst s ní nejeden příkop, pak ten krám vytrhnout a rozkopat po celé Americe. Už po několikátý mě takhle vypekla. Párkrát zas ze stejného místa vybírala úplně jiné cesty. Nechci to do svého auta ani zadarmo, je to zasranej krám pro debily, co se nevyznaj v mapě. Já se v ní sice vyznám, ale neměl jsem jí. Jedinou mapu, jsem půjčil Martinovi a ten mi s ní ujel do Čech. Hned zítra si musím zajít pro novou, nebo tady z tý kokotiny zešílím. Jen jsem to vypnul i když jsem měl sto chutí tomu uřezat všechny kabely. Po hodině ježdění jsem tedy bez nákupu dojel na hotel, ohřál si nedojedené lazáně od oběda a šel chrápat.

Vstával jsem po desátý, dal si panáka slivovice na dech a na krk a spěchal pro tu vytouženou mapu. Dostal jsem hned dvě, kdybych tu první někde zašantročil a štastnej jak Husák v šedesátým osmým se jel nasnídat. Po nočních pravidelně jezdím do jedné putiky, je to taková jídelna, něco mezi fastfoodem a restaurací. Na fastfood je to moc nóbl a jídlo moc kvalitní, ale na restauraci je to špeluňka s přeci jenom obyč žrádlem. Jmenuje se to IHOPE, černý tomu říkaj ÁÁÁÁÁÁha,  bílý Ájhop a já pajz u Hopa. Už se tam vždycky těším jak nějakej magor, né na to jídlo, ale na ty exoty co tam dělaj a co tam choděj. To je snad podnik pro všechny slabomyslný ve městě a pro mě. Šéfa tam dělá takovej připrcatělej tlusčí černoch, co má vepředu zlaty zuby a je voháklej jak českej podnikatel z devadesátýho druhýho. Je vlezlej jak polskej pojišťovák, každýmu leze do prdele a když už tam je, tak mu tam vybírá zrníčka od melounu od včera, aby ho tam netlačili. Navíc je úplně jasnej. To jako že je úplně teplej, má takový pohyby, má  takový hlas, je prostě úplně jasnej. Pod ním tam dělá asi dvacet servírek, to je taky pěkná sebranka. Jedna je hubená mrňavá, protáhlej xicht do špičky , odstátý uši jako já. Taková myš šedá. Ta mluví rychle jak Beran chlastá. A ono jí nedojde, když mluví s cizincem a on jí nerozumí, aby zpomalila a řekla mu to srozumitelněji. Ona ta blbka to řekne čtyřikrát stejně rychle a jestě se diví, co jí to tam sedí za negramota. Taky mě onehdy vyprcala že jsem si vzal sám jídelák. Píčovala tam jak straka, dyš jí hnízdo vysypeš, no hrála si tam na šéfku, přitom je to vonuce. Další kus, to je taková mladá černoška s ukrutnou vejtrusnicej. Proplejtá se tam stolama jen taktak, že to za sebou všechno zas nepozhazuje. Ta už si mě pamatuje a hned mě nosí konvici čaje s citronem. To si tam nikdo nedává. Jen já a možná že nějaký rusáci. Pak tam je jedná mladá černokněžnice, co si nic nepamatuje, nosí blbý věci a pak na  to vejrá jak indián na houpacího koně. Onehdy si spletla lístky a mě dala zaplatit žrádlo od vedlejšího stolu za 40 tolarů. Ty ostatní to je ta samá kategorie. Tlemím se tam furt jak v divadle Járy Cimrmana. A ty lidi co tam choděj, to je taky paráda. V sobotu je tam narváno jak na ježiška v kerfúře, rodinky tam choděj na snídaně a dávaj si vejce, slaninu, klobásky a hromadu palačinek.

Kde jsem to přestal? Jo, taxem se tam nadlábl francouzským toastem a jel jsem už podle mapy severozápadně za Augustu mrknout se do místních lesů, podél řeky Savannah. Bylo teplíčko, 28 stupňů, slunce pálilo, přitom jasnej podzim. Stromy červený, žlutý, oranžový. Na zemi hromady spadanýho listí, ale místo bundy a čepice jen kraťasy. Parádní kombinace. Šmejdil jsem po okolí, projel každou odbočku do kempu, nebo na piknic odpočívadlo, do přístaviště plachetnic, omrknul motorový čluny kterejch se tam prohánělo, jak much v prasečáku. Super. Navíc je po sezoně  a nikde nikdo. Spočnul jsem si na jedné lavičce u pláže, sundal si triko, bo hic byl ukrutnej a už mě svedla myšlenka že tam do té vody skočím. Nemám plavky, ale co, nikdo nikde, hopnu tam nahej, jako úchylák Vyhnánek. Už už jsem měl kraťasy důle, když kde se vzala, tu se vzala, kozatá ženská v podprdě, s ručníkem a ještě se psem. Lehla si na ručník, psa vedle sebe, brejle na palici a už se na tý pláži opaluje. No kurva drát, to mám po koupání, to by na mě toho psa rounou poslala. I když možná lepší že přišla tak brzo, kdyby došla když já bych byl s holou  jitrnicej ve vodě, tak bych hodiny musel šlapat vodu a klepat kosu, než by se opálila a jela zase dom. Nemoch bych přece nahatej vylézt z rybníka a projít si to metr od ní k autu. Taxem nased jel se vykoupat na hotel.

Galerie fotografií k článku

21.11.2007 04:04:34
pompano
Tento web byl vytvořen pro mou rodinu a přátele. Na případné kritiky cizáků sere pes.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one