22.5.2010 Odlet

22.5.2010 Odlet - obrázek

22.5.2010 Odlet - obrázek

Odjížděli jsme přesně v den zápasu MS v hokeji a z domu jsem odcházel v polovině druhé třetiny semifinále se Švédy. Tehdy dostal reprezentaci zpátky Hadamčik a potýkal se s malým zájmen našich nejlepších hráčů. Jaromír68 to ale tenkrát i s tou partou outsiderů vyhrál.

Služební cesta do Jižní Koree, kde jsme měli omrknout proč ty hajzli šikmooký vyrábějí tak moc, tak rychle a s tak malým odpadem. Odjížděli jsme přesně v den zápasu MS v hokeji a z domu jsem odcházel v polovině druhé třetiny semifinále se Švédy. Tehdy dostal reprezentaci zpátky Hadamčik a potýkal se s malým zájmen našich nejlepších hráčů. Jaromír68 to ale tenkrát i s tou partou outsiderů vyhrál.

Taxík mě nabral před čtvrtou hodinou, rozloučil jsem se s mamkou a dětmi a valili jsem pro zbytek party. Malinko jsme se zdrzeli ve Slatině, kde jsme hledali Miloše, a pak ještě odpojováním vozejku kdesi v Kuklenách, který šofér vzal kdyby se nám snad nevešli kufry. Cestou jsme si poslechli jak Vokoun vychytal Švédy a že teda postupujeme do finále MS. Kousek před Prahou, já hladový jak pes, jsme naštěstí na Shellce plnili tank a taxem s Beranem doplnil do žaludu trochou bagety, croasantu a studeneho caje. Na letistě jsme dorazili v 18:23, odbavovací přepážky sice bez front, ale s držkovou ať fofrujeme, že hodinu před odletem už zavírají. Letěli jsme v 19:25, měli jsme dvě minuty. Stihli jsme to na poslední chvíli, byla to klika. Před vstupem do letadla jsme již podle plné čekárny tušili, že to bude pohoda let a že pilot to posolí jen na půl plynu, protože skoro všichni tam byli malí hubení Korejci, kde i já jsem byl mezi nimi jak Hulk Hogan. Dostal jsem místo vedla típka, mladého kluka co tu u nás dělá pro Hunday a letí do Soulu za tátou Hundayem na školení, nebo na poprc, ať ty český líný kurvy víc honí. Kdysi byl v Americe, projel spoustu parků a taxme si měli skoro celou cestu co povídat. Tu knihu jsem ani neotevřel, hlavně že se s ní táhnu.

Start v pohodě, jen par turbulencí, které mě přerovnali ty piva a zelené z včerejšího tahu. Letušky se staraly, nosily pití co kdo ráčel, oříšky, dokonce i zubní kartáčky. Jídlo jsme dostali na výběr z evropského a asijského menu. Nechtěl jsem pro začátek nic riskovat a pro jistotu si dal evropské hovězí už ani nevím s čím. Snad poprvé v životě jsem v letadle jedl kovovým příborem a víno pil z opravdové skleněné skleničky. Korian Airlines zabodovali. Aleš si dal to koreiské menu, což byla polévka z řas, asi, ryže, nějaká masa a pár pálivých zálivek. Snídani si dám korejskou. Pokoušel jsem se trochu spát, ale vůbec mi to nešlo, spíše jsem se protrápil až do svítání.

Snídani, jaxem si slíbil jsem si vyžádal Korejskou. Klobáska vajíčka, jogurt a koláč v evropském menu byly sice lákavé, ale chtěl jsem se plynule přeorientovat na asijskou kuchyni. Dostal jsem rýžovou kaši se zeleným čajem, vodu a čajíček. Bylo to zajímavé, kombinace sladké kaše zasypané zeleným čajem byla sice vyjímečná, ale nijak dobrá. Protrápil jsem se teda celým jídle až do konce, ale vůbec netušil, že tyto zvláštní chutě mě budou pronásledovat celým pobytem. Po jídle jsem si vytáhl ekvipment pro zubní hygienu a postavil se do fronty na hajzl ne moc nepodobný Toytoyce kdesi na fesťáku. Předemnou byl pouze jeden hočimin, taxem neztrácel čas a osobní údržbu začal na ocase eroplánu mezi cestujícími a letuškami. Někteří sice na mou plnou hubu koukali jak telata na vemeno, ale já si tím alespoň zkrátil to dlouhé čekání. Jenže to čekání se nepříjemně prodlužovalo a s tím se úměrně zvyšoval i tlak v mých ústech, kde se nekontrolovatelně hromadila polívka ze zubní pasty a slin. Sem tam a stále častěji se mi koutkem vyhrnul potok pěny a lidé kolem si začali myslet že mám nejmíň epileptyckej záchvat. Asi po patnácti minutách z útrob hajzlu vylezl obtloustlý Polák, slizký a vlezlý jak jen Polák může být. Spolu s sebou z hajzu vytáhl smrad jak z kafilerky a na nás nasraný se culil jak kdyby nám chtěl prodat záclony na trhu. Po něm do kabinky vlezl ten Hočimin přede mnou, ale dlouho tam nevydržel a vystřelil odtam tud. Věděl proč. Po tom šmelinářoj tam bylo smaradu a ještě posranej hajzl. Já tam ale musel, protože napěněná pasta v držce mi málem explodovala v hlavě. Rychle jsem si teda vypláchl a hnal zpátky do sedačky. Chvilku na to jsme přistáli v Soulu, celkem bez problémů a komplikací si vyzvedli kufry a prošli celnicí. Měli jsme dvě hoďky čas, než přiletí zbytek party z Anglie a Španělska. Všichni se usadili na lavičky v hale, jen já šmejdil po letišti a hledal něco k jídlu. Objevil jsem krásnou francouzkou restauraci a hned si objednal salát s lososem v kelímku a jakési pití s citrónem. Jenže ona mi místo sklenice dala jakýsi puk s nálepkou. Čuměl jsem na to jako pako, postával u kasy a doufal že si mě někdo všimne. Všichni na mě kaškali a taxem si šel sednout a koukal po lidech kteří tuhle blbost také dostali. Všichni seděli jak trotli a jedli bez pití. Po vzoru přísedících jsem se do toho pustil také, smířen s tím, že žádný drink nebude. V tom mi to ale na stole začalo vibrovat a blikat jak splašenej moderní vibrátor. Nevěděl jsem jestli to není arabská bomba, přecijen jsem byl na letišti, už už jsem to chtěl mrsknout co nejdál kajsi do kouta a zalehnout dvě malé děti u vedlejšího stolu, ale raděli jsem to šel ukázat prodavačce co mě to ten pivní tácek dělá. Ona mi ho v klidu vzala a dala mi místo něho vodu s ledem a citronem. To už jsem měl ale dojedeno, taxem si zbalil saky paky, na stojáky vychlastal drink a šel zpět za partou.Ti už na mě čekali, všichni dorazili a autobus co nás měl hodit do hotelu už byl přistaven.

Dopisuji za pochodu, již brzy.

03.02.2013 19:59:21
pompano
Tento web byl vytvořen pro mou rodinu a přátele. Na případné kritiky cizáků sere pes.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one